Ahojte všichni!

Děkuju Vám, že jste se rozhodli přečíst si můj příběh.

Původně jsem si myslela, že napíšu o své minulosti, ale nějak se mi nedaří si vzpomenout..

Jen pár faktů, ale žádné pocity....

Tak tedy... Jmenuji se Hanka Jakubcová, věk prozrazovat nebudu, protože je to pokaždé jinak. Záleží na tom, na kolik se cítím sama.

Narodila jsem se v jižních Čechách na Českomoravské vrchovině, tam jsem chodila do škol a pak do práce. A stále jsem toužila po někom, kdo mě udělá šťastnou. Stále jsem se divila a trápila se, že se mi to nedaří.

Prošla jsem si několika vztahy, nejdelší trval 15 let. Z něj mám dvě děti neděti. Už jsou oba dospěláci. Všechny vztahy mě něčemu naučily a posunuly dál.

V minulém vztahu jsem se rozhodla všechno změnit. Udělala jsem si řidičák na autobus a přestěhovala se do Prahy. To byla úžasná změna k lepšímu.

Po nějakém čase jsem začala pátrat na internetu, jak jen to udělat, abych byla šťastná....

Našla jsem spoustu zajímavých informací.

Prvně ze všeho jsem se začala milovat a rozmazlovat se. To bylo a stále je moc příjemné. Pak mi byl doporučen film Tajemství a tam jsem pochopila spoustu důležitých informací.

Člověk má být vděčný za každou drobnost. Začala jsem děkovat Bohu za vše, co mám, i za ty ne zrovna příjemné chvilky. Prosila o odpuštění za chyby, které jsem udělala a za sílu, abych odpustila všem, co mi kdy "ublížili", a hlavně sama sobě.

A žiju přítomností, to co bylo se nezmění, co bude, to je ve hvězdách. Jen teď a tady je realita.

Teď ve své touze po růstu přemýšlím, která práce je pro mě ta pravá.

Byl mi Přírodou  dán velký dar. Tak jako ke
každému z Vás, i ke mně promlouvá má Duše - říká mi, co se jí nelíbí, v čem
bych jí měla naslouchat. I Vy, když jí nenasloucháte, projeví se to různými
nemocemi - a tady já právě hledám jejich příčiny a snažím se je odstranit.
Mimo jiné, znám a také používám a doporučuji bylinky na různé nemoci a
neduhy.

Příroda je dokonalá, ráda si z ní beru příklad.

Vždycky mě lákala psychologie a duševno. Jsem přesvědčená, že svět potřebuje víc lásky... Pak by všichni žili v harmonii .

Už od dětství jsem viděla Duše, které tu měly ještě něco "dodělat".

Některých jsem se bála, jiných naopak.

Od patnácti let za mnou přátelé a známí chodili, ať je nahřeju.

Ve dvaceti pěti letech ve mně můj strýc probudil velký a krásný dar pomoci druhým.

Stále se nějakým způsobem snažím zdokonalovat.

Baví mě sebezdokonalování a chci pomáhat druhým.